Po stopách pokladu v Čeložnicích

Fotografie si můžete prohlédnout ZDE.

Naše první víkendová akce nového školního roku se konala od 21. do 23. října na táborové základně v Čeložnicích u Kyjova. V duchu fantasy jsme zažili to správné dobrodružství při pomáhání nebohému kupci, honu za pokladem nebo i bojování s ukrutnými lapky. Ale to předbíhám.

V pátek ve tři čtvrtě na pět jsme se všichni sešli na autobusovém nádraží ve Ždánicích s očekáváním srdceryvného loučení s rodiči, ale opak byl pravdou. Z dětí byla znát nedočkavost a radost z útěku před školami, školkami a domácími pracemi. 

Než jsme se nadáli, už jsme autobusem dorazili do Kyjova a po chvilce čekání jeli auty rovnou do Čeložnic. Počet dětí výrazně stoupl, když dorazil i spřátelený oddíl ze Studénky. Vybalování a chystaní spaní proto trvalo déle než obvykle, ale to samozřejmě nestálo v cestě zábavě, kdy děti objevovali dosud pro ně nezmapovaný areál. 

Po večeři se vytáhly deskové hry a nočními Čeložnicemi se rozléhal řehot a urputné cinkání zvonečku ze hry „Cink“. A tak jsme příjemně naladění a lehce ohluchlí ulehli do našich teplých spacáků s očekáváním, co nám zítřek přinese.

Po již klasickém budíčku o půl osmé jsme šli hodovat taktéž klasickou vánočku s marmeládou. Poté, co jsme ji vytrávili, nastal čas k výuce šermu, jelikož jsme sem nepřijeli vychutnávat sladké pečivo, ale získat lup místních banditů.

Ti na sebe nenechali dlouho čekat. Během dopoledne se z lesa ozval strašný řev, který patřil našemu známému kupci Milanovi. Děti z jeho nesourodého blábolení zjistily, že jeho karavana byla přepadena stovkami nepřátel, kteří ukradli veškeré jeho zboží včetně magických artefaktů a mapy k pokladu! Jednohlasně se rozhodlo, že mu musíme pomoci a po dalším cvičení šermu je Milan zavedl na místo, kde ho lapkové přepadli. 

Na vlastní oči jsme se mohli přesvědčit o kupcových slovech, když nám cestu ke zboží zatarasili nepříjemné postavy s meči. Samozřejmě jich nebylo sto, ale stále dost na to, aby představovali nebezpečí. Proto se děti rozdělily do dvojic, kdy jeden sbíral zboží v podobě lístečků a druhý ho mečem bránil. Jednalo se o líté boje, kdy vznikaly různé strategie a aliance, jen aby posbíraly úplně všechno, včetně kousků mapy k pokladu. To se bohužel nepodařilo, protože bandité se z posledních sil zmohli na finální výpad a odnesli si kus mapy s sebou. Všehovšudy se ale jednalo o velké vítězství. S o to větší chutí jsme se pak na základně pustili do lahodného paprikáše.

Po obědě nás bohužel čekalo pouze sychravé počasí, které se táhlo většinu odpoledne. Na mysli jsme ale neklesli a opět jsme si zahráli hry vevnitř. Avšak ve vzduchu bylo znát napětí a očekávání věcí budoucích, kdy všichni čekali na to, až znovu zkříží meče s lapky a dojdou si pro svůj zasloužený poklad.

V pozdním odpoledni byla tato očekávání naplněna a konečně se zahájily přípravy na poslední střet. Kusy mapy jsme dali dohromady a s úlevou zjistili, že poslední kus nepotřebujeme, protože se místo pokladu dá najít i bez něj. A tak jsme se vydali vstříc doupěti lapků, kteří brání onen cenný poklad. Hned jak jsme dorazili, nám bylo jasné, že nás nečeká nic příjemného. Ozbrojení lapkové se skrývali za zdánlivě nedobytnou hradbou. Proto tentokrát úplně každý pozvedl meč a šel bojovat. Nutno uznat, že se darebáci bránili statečně, ale po proražení hradeb a sebrání oživovacího kamene všichni do jednoho padli. 

Poté následovala ta nejlepší část, a to sebrání pokladu a rozdělení lupu. Kupec si vzal své artefakty a bednu plnou sladkostí a brambůrků přenechal dětem. I po celý zbytek večera se nás držel pocit euforie. Krom obvyklých deskových her a schovávané došlo i na zpěv s kytarou. A za libozvučných tónů se děti plny zážitků odbelhaly ku spánku. 

Poučeni z pátku jsme tentokrát vstali už v šest hodin, aby se vše sbalilo, pouklízelo a mohli spokojeně zpátky do civilizace. Vše se tak krásně stihlo a veškeré osazenstvo stihlo své vlaky a autobusy domů. 

Jak vidno, tak jsme si víkend plný akce a zábavy užili. Kouzlo Čeložnic stále vítr neodvál a my se nemůžeme dočkat až se zase vrátíme.

Za Zálesák Ždánice 

Jarda