ZÁLESÁKŽDÁNICE

O nás

Kdo jsme

Zálesák Ždánice je dobrodružný oddíl při DDM Ždánice. Scházíme se každé pondělí, trávíme čas venku a učíme děti věcem, které se hodí v lese i mimo něj.

Vedeme děti k samostatnosti, odpovědnosti a respektu k přírodě — zábavnou a dobrodružnou formou.

01 / Historie

Jak to začalo

Zálesák Ždánice vznikl v roce 1990 kolem Petra „Vykyho“ Vykoukala a malé party lidí, které spojovala příroda, zálesácké dovednosti a chuť něco společně podnikat. U jeho začátků stáli také Sova, Medvěd, Krtek, Kopr nebo Sisel. Schůzky tehdy neměly jeden stálý domov — Zálesáci se potkávali v tělocvičně, na DDM, ve škole v Lovčicích i na staré střelnici za Ždánicemi.

Za více než tři desetiletí se změnila místa, vedoucí i celé generace dětí. Z malé skupinky vyrostl oddíl s vlastní klubovnou, desítkami členů, pravidelnými výpravami, víkendovkami a letními tábory. Něco se ale nezměnilo: pořád chceme děti dostat ven, naučit je něco skutečného a dát jim zážitky, na které budou jednou vzpomínat.

VÍCE NEŽ 36 LET

Dobrodružství ve Ždánicích · od 1990

02 / Vedení

Lidé za Zálesákem

Jiří Galis

Jiří Galis

„Trpaslík“

V Zálesáku od roku 1997

Zálesák tělem i duší. Přišel sem jako sedmiletý kluk, prošel si oddílem od dítěte až po hlavního vedoucího a dnes stojí v jeho čele. Největší smysl vidí v předávání zkušeností a vztahu k přírodě dál. A největší radost? Když vidí, kolik dětí díky Zálesáku zažívá chvíle, na které se nezapomíná.

Kuba Horňák

Jakub Horňák

„Tuba“

V Zálesáku od roku 2011

Spolehlivý a zodpovědný parťák, který nechybí téměř na žádné akci. Když je potřeba něco zařídit, dá se na něj spolehnout — a když je čas na zábavu, umí ji s dětmi pořádně rozjet. Za roky v oddíle nasbíral spoustu zkušeností, které dnes předává dál.

Vojta Chudý

Vojta Chudý

V Zálesáku přibližně od roku 2006

Zkušený vedoucí, organizátor a člověk, který se jen tak něčeho nezalekne. Děti ho mají rády pro jeho humor, energii a chuť pustit se do každé akce naplno. Za dlouhé roky v Zálesáku má navíc pořádnou zásobu zkušeností, ze které může čerpat celý oddíl.

Richard Daněček – vedoucí Zálesáku

Richard Daněček

V Zálesáku od roku 2025

Staronový Zálesák. Do oddílu chodil už jako dítě a po letech se vrátil na druhou stranu — tentokrát jako vedoucí. Přináší s sebou hlavně kreativitu, šikovné ruce a schopnost vymyslet, vyrobit nebo postavit téměř cokoli, co zrovna potřebujeme.

Petr Santler

Petr Santler

„Sanťa“

V Zálesáku od roku 2012

Dlouholetý člen naší party, na kterého se můžeme spolehnout hlavně při víkendovkách a táborech. Je pro každou srandu a kromě zkušeností a zodpovědnosti dokáže program obohatit i způsobem, který jen tak někdo neumí — třeba hereckým výkonem nebo hrou na housle.

Jarek Duroň

Jarek Duroň

V Zálesáku od roku 2011

Nedílná součást Zálesáku a tak trochu náš maskot. Některé ryze zálesácké disciplíny možná nejsou jeho životní vášní, ale když je potřeba pomoct, je na něj maximální spolehnutí. Děti ho mají rády, je pro každou srandu a svěřené role v našich hrách zvládá s hereckým nasazením, které se jen tak nevidí.

03 / V číslech

Víc zážitků než pohárů

Zálesák má ve Ždánicích tradici už od roku 1990. Za tu dobu jsme zažili spoustu výprav, táborů i soutěží a v minulosti jsme si z republikových klání přivezli také tituly mistrů republiky. Dnes už ale nezávodíme. Místo pohárů sbíráme především společné zážitky — na schůzkách, výpravách, víkendovkách a letních táborech.

  • 36 let

    Zálesáka ve Ždánicích

  • 65+ akcí

    Od roku 2011

  • 16 táborů

    Od roku 2011 každý rok

  • 33 dětí

    V oddíle v roce 2025

  • 12 000+

    Fotek a videí z našich dobrodružství

04 / Tábory

Tábory

Letní tábor je vyvrcholením celého roku. Několik dní pod stanem nebo v chatkách, celotáborová hra a dovednosti, které se jinde nenaučíš.

Letní tábor byl vždy vyvrcholením celého zálesáckého roku. Jeho historie sahá ještě před vznik Zálesáku Ždánice v roce 1990. Dlouhá léta jsme jezdívali do Čeložnic společně se Zálesáky z Hodonína, kde se každé léto potkávaly děti z různých oddílů i ti, kteří přes rok do Zálesáku vůbec nechodili.

Postupem času jsme začali objevovat i další místa. Tábořili jsme například v Nýznerově v Rychlebských horách nebo v Jeseníkách, než jsme v roce 2018 spojili síly se spřáteleným oddílem CH.A.O.S Studénka. Od té doby jsme spolu pravidelně vyráželi na společné tábory, nejčastěji na jejich základnu na Ohradě u Bílovic.

Každý tábor byl trochu jiný, ale jedno zůstávalo stejné — parta, příroda, dobrodružství a zážitky, které nekončily posledním dnem prázdnin. V roce 2026 jsme se po letech společných táborů vydali znovu vlastní cestou a uspořádali tábor na Haluzické Hájence.

Přidej se k nám

ZÁLESÁKZÁLESÁČEK

Historie Zálesáku Ždánice

Náš příběh

1990

Kde to všechno začalo

Zálesák Ždánice vznikl v roce 1990 kolem Petra „Vykyho“ Vykoukala. Jeho kořeny sahají k tehdejšímu Svazarmu a u začátků oddílu stáli kromě Vykyho také Jan „Sova“ Domanský, Luděk „Medvěd“ Janka, Pavel „Krtek“ Jureček, Kopr a další. Důležitou součástí Zálesáku byl po mnoho dalších let také Karel „Sisel“ Polínek.

Oddíl tehdy tvořila jen malá skupinka dětí a vedoucích a dlouho neměl místo, kterému by mohl říkat vlastní klubovna. Schůzky probíhaly například v tělocvičně ve Ždánicích, na DDM nebo v areálu bývalé střelnice za autodílnou pana Schöffera.

Lovčice, soutěže a první velké úspěchy

Později našel Zálesák na delší dobu zázemí ve škole v nedalekých Lovčicích. Využívali jsme tělocvičnu i třídu, ale kdykoli to šlo, vyráželi jsme ven. Dlouhou dobu jsme také fungovali jako součást organizace AVZO.

K tehdejšímu Zálesáku patřily i soutěže. Pravidelně jsme vyráželi na STO a Indiánskou stezku a domů se často vraceli s prvními místy. V Indiánské stezce se ždáničtí Zálesáci několikrát stali dokonce mistry republiky. Dnes už nezávodíme, ale zkušenosti z této éry zůstávají součástí toho, co si jednotlivé generace vedoucích předávají dál.

2011

Přichází další generace

V roce 2011 se k vedení oddílu přidal Jiří „Trpaslík“ Galis, který do Zálesáku sám přišel už jako sedmiletý kluk. O rok později jsme se z Lovčic přestěhovali zpět na starou střelnici ve Ždánicích.

Nebyla tam voda ani elektřina a budova měla svá nejlepší léta dávno za sebou. Pro Zálesák ale měla něco, co nám ve škole chybělo — svobodu. Mohli jsme rozdělat oheň, střílet, pracovat venku a dělat naplno právě ty věci, které k Zálesáku patří. A trochu oprýskaná střelnice měla navíc atmosféru, na kterou se nezapomíná.

2018

Nová klubovna vlastníma rukama

Když byla střelnice v roce 2018 vykradena, nastal čas hledat nový domov. DDM Ždánice nám nabídlo bývalou garáž, ze které jsme se rozhodli vybudovat vlastní klubovnu.

DDM poskytlo prostředky na rekonstrukci, město Ždánice zajistilo podlahu, strop a elektřinu — a do všeho ostatního jsme se pustili sami. Tehdejším členům už bylo většinou patnáct a více, takže se z mnoha schůzek na nějaký čas staly spíš pracovní brigády. Omítali jsme, opravovali, natírali a postupně měnili starou garáž v místo, které bude skutečně naše. A jestli jsou některé stěny trochu křivé? Alespoň je na nich dodnes vidět, že jsme si je udělali vlastníma rukama.

Ve stejném roce jsme se také dali dohromady se spřátelenými Zálesáky ze Studénky. Začali jsme společně vyrážet na některé víkendové akce a především na letní tábory. Právě to našim táborům přineslo novou energii, větší partu a spoustu dalších možností.

2020–2021

Nový začátek

Pak přišel covid. Pravidelné schůzky jsme museli na nějaký čas přerušit, a tak jsme energii věnovali dokončení klubovny.

V září 2021 jsme byli připraveni začít znovu — tentokrát téměř od nuly. Spustili jsme nábor nové generace Zálesáků a do oddílu přišly první nové děti. Mnohé z nich s námi zůstaly dodnes.

Tím začala současná kapitola Zálesáku Ždánice.

2025–2026

A příběh pokračuje

Od té doby jsme klubovnu dál vylepšovali, vyráželi na desítky akcí a každý rok společně prožili letní tábor. Oddíl postupně rostl, až jsme se v roce 2025 dostali na 33 dětí plus vedoucí.

A v roce 2026 přichází další velká změna. Poprvé v historii máme tolik zájemců, že vedle Zálesáku vzniká také Zálesáček pro naše nejmladší členy.

Po 36 letech tak ve Ždánicích poprvé fungují dva zálesácké oddíly.

Místa se změnila, vystřídaly se generace dětí i vedoucích a ze staré střelnice jsme se přestěhovali do vlastní klubovny. To nejdůležitější ale zůstává stejné: být spolu, být venku, něco umět a zažívat dobrodružství, na která se nezapomíná.