jirigalis Víkend 20. 5. – 22. 5. 2022 jsme strávili na lovecké chatě Barborka nedaleko od Lovčic. A jak se nám víkend vydařil? Stálo to za to! Ostatně vše si přečtěte v tomto článku.
Fotky zde: https://eu.zonerama.com/jirigalis/Album/8443373
Na výlet jsme vyrazili v pátek odpoledne autobusem do Lovčic. Dalo by se tedy říci, že víkendovka začala právě tam na autobusové zastávce. Z Lovčic jsme vyrazili pěšky směr Barborka. Čekala nás krátká trasa, asi 3 km, krásným údolím Lovčického potoka. Aby nám to rychleji uteklo, hráli jsme cestou pochodové hry, např. hru „Stále ve střehu“, kdy děti musí neustále sledovat, co vedoucí říkají. Jakmile nějaký vedoucí nahlas zakřičí smluvené heslo, děti musí splnit rychlý úkol. Např. „brouček“, to si všichni musí lehnout na záda a začít třepat nohama a rukama. Při zvolání „povodeň“ musí všichni najít vhodné místo alespoň 30 cm nad zemí, pří zvolání „tanky“ musí všichni rychle opustit cestu atd. I díky této hře jsme byli na Barborce raz dva.
Po příchodu jsme se pustili do stavění stanů a do přípravy dřeva na večerní táborák. Na něm jsme si pak upekli již tradiční špekáčky. To už se ale začalo stmívat, tak jsme vytáhli kytaru a hráli a zpívali.
Druhý den ráno děti ukázaly, kolik mají energie. Původně plánovaný budíček na 7:30 si děti posunuly přibližně na 5:30, za což jsme jim my velcí skutečně hodně poděkovali. 🙂 Posunuli jsme tedy snídani a i celý program. A ten byl hodně nabitý.
Po snídani jsme se rozdělili na čtyři skupiny a vyrazili do lesa. Každá skupina si našla vhodné místo, na kterém postavila bivak, tedy nouzový přístřešek pro přenocování. Stavba, která byla vlastně formou výuky, trvala prakticky celé dopoledne. Dětem jsme ukázali, jaké dřevo se na stavbu hodí, jaké naopak ne, jak zařídit, aby byl bivak nepromokavý atd. Zatěžkávací zkoušku vodou jsme ale pro tentokrát vynechali.
Po obědě a po odpoledním klidu následovaly hry, konkrétně různé variace na oblíbenou hru na schovávanou. No a protože jsme byli celý víkend uprostřed lesa, zařadili jsme do programu i poznávání stromů. S dětmi jsme zjistili, že v nejbližším okolí Barborky v okruhu zhruba sto metrů se nachází 22 různých druhů dřevin! Takto vysoký počet nás překvapil.
To už se ale blížil večer a děti se začaly ptát na program, který jsme jim slíbili na schůzkách – opékání marshmallow. Musím říci, že chuť opečených marshmallow nás velké nijak zvlášť neoslnila, nicméně účel splněn, děti měly radost. Kromě toho jsme také opékaly hady z listového těsta, to byla jiná pochoutka! Určitě jsme je neopékali naposled.
Začalo se stmívat a tak následovala noční schovka, kdy se naši vedoucí důkladně schovali, a děti měly za úkol najít co nejvíce z nich. I přes značné úsilí však víc než polovina vedoucích zůstala nenalezena.
Během schovky se definitivně setmělo, a tak nastal čas na zlatý hřeb našeho víkendového programu. Pro dobrovolníky jsme nachystali legendární táborovou aktivitu – stezku odvahy. K našemu velkému překvapení se zúčastnila většina našich dětí, dokonce i několik nejmenších. Obrovskou pochvalu tak zaslouží hlavně Ondra Polínek a Sam Kříž, kteří jsou zatím ještě předškoláci. Přesto se v noci nebáli a stezku absolvovali.
V neděli ráno byl již budíček v plánovaných 7:30, dlouhá sobota se na nás podepsala. Na programu bylo již jen balení a odchod domů po stejné trase – tedy pěšky do Lovčic a odtud autobusem do Ždánic.
Co říci závěrem? Víkend se velmi vydařil, více, než jsme čekali. Přálo nám počasí, program jsme si moc užili. Už teď se moc těšíme, až na Barborku zavítáme znovu. To bude nejspíš na podzim. Takže Barborko, těšíme se na viděnou!
Za Zálesák Ždánice
Trpaslík
